Mšice nemám rád

Jakmile zahlédnu zkroucené listy rybízů či angreštů, je mi jasné, že to ptačí pomocníci už nezvládají. Pak je na místě rostlinám pomoci. Existují postřiky, které neohrožují ptáky ani toho, kdo je aplikuje. Aby ale správně působily, je třeba se ohnout a listy stříkat pěkně odspodu, kde se mšice nejraději ukrývají. Na přítomnost mšic upozorňují také mravenci, kteří jim chodí olizovat sladké výkaly, popřípadě je na mladé výhony a lístky sami nosí.

O peckovinách, zejména švestkách radši už ani nemluvím, ty u nás moc neprosperovaly. Mšice jim totiž vždy zcela obalily mladé letorosty, které se vyčerpaně zkroutily, a nám nezbylo než použít nůžky. Ano, ostříhat mšicemi obalené větévky a vložit je do nádoby s octovou vodou. A pak vše zlikvidovat. Jenže postupně to zničilo celý stromek.

S mšicemi je to každý rok boj. Už jsem spatřil mravence pochodující k pivoňkovým poupatům… Ale při sledování keřů a korun stromů nezapomínám koukat pod nohy, zda si tam někde ve stinném úkrytu nelebedí slimák. I tady to chce zasáhnout hned! Ale musím přiznat, že rozhodit granulky mi přijde snazší než pobíhat s rozprašovačem.