O kom, o čem

Je začátek nového roku, a mně se, nevím proč, vybavila pádová otázka k šestému pádu. O kom, o čem? O kom, to je v zahradě přece jasné, to je především o mé ženě, pak o mně, o dětech, o kočce, o ptácích, které tak ráda pozoruje, aniž je lapá.

Abychom však našli odpovědi na otázky, o čem budeme příští rok na zahradě uvažovat, či hovořit, vydali jsme se v zimním slunci na procházku. A hle, už to mám. U jedněch sousedů jsem si uvědomil, že živý plot nemusí být stříhán „jako když střelí“. To znamená podle pravítka. Jasně, je to jednodušší, ať za použití křovinořezu či nůžek.

Ale plot tvarovaný tak, že jednotlivé keříky mají jaksi přirozený tvar, to není marné, že? My máme kousek živého plotu ze stříhaných habříků, tak už vím, o co se zjara pokusím. Ten sousedův, co se mi tak zalíbil, je z jakýchsi konifer. Tak doufám, že na habříky to bude také fungovat. I když nevím, nevím, naše habříky jsou dost staré, a kdoví zda se jim budou líbit „nějaké novoty“.